Název

Corvův přírodovědný kabinet 105 - Lalokonosec lesní

Popis

Jarní nadílka jak se patří! Vykoledoval jsem si hned dva nádherné lalokonosce (Otiorhynchus) z mé nejoblíbenější čeledi nosatcovitých (Curculionidae). A radost mám o to větší, protože jde o mé prvonálezy. Předně tedy lalokonosec lesní (Otiorhynchus singularis), pojďme se na tohoto krasavce podívat podrobněji.
Dospělý brouk je podlouhlý, vejčitého tvaru. Povrch těla (jak si můžete povšimnout na detailech) je pokryt světle žlutými a hnědavými šupinkami, prokládaný chloupky. Nosec je kratší, avšak výrazně široký, při kořeni užší než vpředu, na horní straně téměř plochý. Po stranách nosce si povšimněte tykadlových jamek, při jejichž okrajích (blíže k očím) jsou umístěna článkovaná lomená tykadla. Štít je takřka kulovitý, po stranách pravidelně zaoblený, na povrchu silně zrnitý, po stranách hustě šupinatý. Krovky jsou tečkovaně rýhované, šupinaté, se světle hnědými znaky. Směrem k zadečku se souměrně sbíhají téměř do špičky. Na přední straně stehen (prvního páru noh) viditelný trn. Velikost lalokonosce lesního 5,5 - 7,5 mm.
Lalokonosec lesní žije hojně na listnatých keřích a stromech, ale i jehličnanech od nížin do hor. Aktivní i v noci, kdy ožírá mladou kůru, pupeny či výhonky ovocných stromů, révy, maliníků, dubů apod. Rozšířen je především v Evropě (střední i západní), v Anglii je místy považován za škůdce zahradních rostlin. Lokalizován byl v jižní části Skandinávie, hojně se vyskytuje i v Severní Americe.

Jablonec nad Nisou, les, líska
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + dvojitý difuzér + odrazka

Foto 2019 Jaroslav Burda

Kategorie a štítky

Nastavení