Název

Corvův přírodovědný kabinet 128 - Kousavec korový

Popis

Kousavec korový (Rhagium inquisitor) - Hned několik exemplářů tohoto tesaříka jsem objevil za slunečného dne na vytěženém, smrkovém dříví, v Martinském údolí. Nedávno jsem zde prezentoval kousavce dvoupáskovaného (Rhagium bifasciatum), ze stejného rodu je i kousavec korový nebo-li také tesařík korový. V přírodě se vyskytuje od dubna do července, nejčastěji za plného slunce. Brouk s denní i večerní aktivitou. Živnými rostlinami jsou všechny druhy jehličnatých stromů s dostatečně silnou kůrou (smrk, borovice, jedle, modřín, borovice douglaska) a vzácně i listnaté stromy.

Zajímavým zjištěním pro mě byl fakt, že kousavec korový byl v roce 1873 v knize Brouci popsán hned dvakrát. Jednou jako kousavec lapavý (Rhagium indagator) a podruhé jako kousavec pátravý (Rhagium inquisitor). Ačkoliv dnes jde o pojmenování jednoho brouka - kousavce korového, i když má celou řadu dalších synonym. Budu se držet aktuálního jména dle biolibu. O kousavci korovém v roce 1873 prof. Josef Klika uvádí: "Kousavec lapavý - 7"; černý, s velmi jemnými šedými chloupky; hlava a štít mají po obou stranách holou, černou skvrnu podélnou; krovky roztroušeně tečkované a nepravidelně příčně vráskovité, bledě žlutohnědé, hustou bělavou plstí pokryté, s 2 více méně pravidelnými, holými, černými páskami příčnými a 3 vypuklými proužkami. V jehličnatých lesích všude hojný; u Prahy ve skladištích dříví." / "Kousavec pátravý - 7-91" ; černý, kovově lesklý, nahoře sporými popelavými, dole šedožlutými chlupy posázený; za každým okem jest veliká, holá černá skvrna; kořen tykadel opatřen malým červeným kloubkem; krovky vráskovitě tečkované s 3 v předu i v zadu zkrácenými proužkami a 2 žlutými, sobě sblíženými páskami příčnými, jež jsou na postranním pokraji velikou tmavou skvrnou od sebe odděleny. V lesích všude hojný, zvláště na bucích."

Víceméně totožně se o kousavci korovém zmiňuje i profesor František Dlouhý (1898). V novějších knihách, například Doc. RNDr. Jiří Zahradní, CSc. (2015) o Rhagium inqisitor píše: "Značná variabilita zbarvení je způsobena kombinací světlých a tmavých skvrn na krovkách. Je to tesařík jehličnatého, hlavně však smrkového lesa od nížin až do hor. Ve Švýcarsku například žije i výše než 2000 metrů. Brouci se vyskytují už velmi brzy na jaře, za hezkých dnů dubna opouštějí útulek, v němž přezimovali. Pak se objevují celé léto. Mají večerní aktivitu, usedají na pařezy i na poražené stromy. Při nebezpečí zaujímají výstražné postavení. Tehdy zvednou přední část těla s tykadly namířenými kupředu. Čas od času se ukáží i na květech, ale zdá se, že je příliš nevyhledávají."

Ve Slámovi - Tesaříkovití - Cerambycidae České republiky a Slovenské republiky (1998) se mimojiného dočteme o zajímavém vývojovém cyklu, který je až dvouletý: "Samička klade vajíčka do dříví, které před nedávnem uhynulo, nebo bylo pokáceno. Zřídka klade do stejného dřeva ještě příštím rokem. Larvy vyžírají poměrně široké ploché chodby mezi kůrou a dřevem. Před zakuklením si larva vyhlodá plochou komůrku a obloží ji typickým věnečkem třísek vykousaných ze dřeva. Vývoj obvykle dvouletý. Poprvé zimují larvy, které se na konci dalšího léta zakuklí a druhou zimu přezimují již imága. Rhagium inquisitor je jedním z prvých jarních brouků, který po několika teplých jarních dnech si prokouše výletový otvor, kterým vyleze ven."

Zajímavost: Rhagium z řeckého rhagoo - trhám (rozkusuji).

Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory, metrové dříví
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka

Foto 2019 Jaroslav Burda

Kategorie a štítky

Nastavení