Název

Corvův přírodovědný kabinet 130 - Běžník a skákavka obecná

Popis

Pavouk běžník (Xysticus sp.) z čeledi Thomisidae - běžníkovití, na mě vykouknul na zahradě v práci. Samička, sedící na svém kokonu pod květem chrastavce rolního, se nenechala fotografováním rušit a dál střežila svou snůšku. Běžníkovití jsou zajímaví pavouci hned z několika důvodů:

1) Zajímavý způsob lovu - Běžnící netvoří klasické pavučinové sítě, ale na oběť (většinou několika násobně větší denní i noční motýli, včely či pestřenky) číhají pod květem, odkud bleskurychle vyrážejí za kořistí. Na květ usednuvší hmyz, běžník ve zlomku vteřiny zachytí klepítky bezprostředně za hlavou, čímž např. včele zcela znemožní použití žihadla k sebeobraně. Povšimněte si prvních dvou párů nohou, které jsou mohutné a výrazně dlouhé - slouží k zachycení kořisti (zadními, kratšími nohami se pavouk přidržuje podkladu). A na co tedy běžníkovití používají pavučinová vlákna? Z vláken samice zhotovují kokony, kdežto samci (rodu Xysticus) několika vlákny symbolicky svazují partnerku před kopulací.

2) Barevná (ne)stálost - Na kořist běžníci číhají většinou na květech, kterým částečně přizpůsobují svou barvu. Tento fascinující proces se uskutečňuje na základě přesunu tělesných pigmentů hlouběji do těla. Barevné proměny, která je řízena zrakem běžníka, je schopná jenom samice, přičemž tento proces trvá několik dní, než je zcela dokončen.

Na druhém snímku je roztomilá skákavka obecná (Evarcha falcata), která mě pozorovala svými typicky velkými, hypnotizujícími kukadly. Hnědobéžová skákavka pochází z louky v Kořenově.

Jablonec nad Nisou / Kořenov, louka
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér
Mapovací čtverec: 5257 / 5258

Foto 2019 Jaroslav Burda

Kategorie a štítky

Nastavení