Název

Corvův přírodovědný kabinet 134 - Klikoroh devětsilový

Popis

Klikoroh devětsilový (Liparus glabrirostris) - Jeden z našich největších nosatcovitých brouků, robustně stavěný, černý, s četnými (velmi variabilními) žlutými skvrnami. Za očima se nachází žluté šupiny a skvrna ve tvaru Y, jíž se liší od jinak podobného klikoroha skvrnitého (Liparus germanus). Dospělé brouky spolehlivě nalezneme časně z jara na rozměrných listech devětsilů, zjištěn byl také na bolševnících a podbělu lékařském. Vyhledává především stinná, vlhčí místa, okolí horských potoků a řek. V ČR běžný, hojný zvláště v podhorských a horských oblastech.

Z knihy Brouci České a Slovenské republiky (profesor Karel Hůrka): "Zástupce rodu největších a nejrobustnějších středoevropských nosatců. Jsou černí, slabě lesklí, 3 ze 4 našich druhů mají alespoň na štítu skvrny tvořené žlutými šupinkami. Larvy se vyvíjejí v kořenech hvězdicovitých a miříkovitých rostlin. Uvedený druh je největší, 17-21 mm dlouhý, a je poměrně častý v údolích horských potoků na listech devětsilů a podbělu lékařského. Samice kladou vajíčka jednotlivě do kořenů devětsilů. Larva žere kořeny a kuklí se v zemi."

O klikorohovi devětsilovém prof. Josef Klika neuvádí konkrétně nic, rozepisuje se však o klikorohovi lemovaném a výše zmíněném (podobném) klikorohovi skvrnitém. Zajímavé je, že o klikorozích se tehdy psalo jako o lenivcích. S čímž se pojí i rodové zařazení. Dnes rod Liparus - klikoroh a tehdy Molytes - lenivec. Připojuji zmínku profesora Kliky o nejmarkantnějším znaku - nosci: "…nosec dlouhý, silný, válcovitý, na konci poněkud rozšířený, s přímou, k dolejšímu pokraji očí směřující rýhou* a nepatrnou vyhloubenou proužkou nad rýhou."

* i proto mezi další názvy klikoroha patří lalokonosec

A ještě letmá zmínka profesora Františka Dlouhého (1898) o rodu molytes/liparus: "Tělo vejčité, tvrdé. Chobot dlouhý, tlustý, oblý nebo hranatý, s nezřetelnou rýžkou nad rýhou tykadlovou. Tykadla kolinkovitá na konci chobotu. Násadec nedosahuje předního okraje očí; bičík 7 článku, prvé 2 články podlouhlé, ostatní zakulacené. Krovky hladké, na švu srostlé. Blanitá křídla scházejí. Holeně s ostruhou, články chodidel naspod plstnaté, drápky volné. Na keřích, trávě, cestách i pod kameny." Dlouhý ve své knize popisuje lenivce skvrnitého, hladkonosého a lemovaného.

Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory, mokřad
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka

Foto 2019 Jaroslav Burda

Kategorie a štítky

Nastavení