Název

Corvův přírodovědný kabinet 145 - Listohlod zlatozelený

Popis

Listohlod zlatozelený (Phyllobius argentatus) - 3,5-6 mm velký brouk z čeledi nosatcovitých (Curculionidae), hojný, lze jej najít na listech listnatých stromů, které jsou jejich hlavní složkou potravy. Brouci okusují pupeny a listí ovocných stromů, larvy se živí kořínky rostlin. Vyskytují se a jsou aktivní po celé jaro a léto.

"Jeden z nejběžnějších našich zástupců početného rodu, který má v ČR a SR více než 20 druhů. Jejich tělo je protáhlé, nejčastěji pokryté šupinkami, často kovově zelené nebo zlatozelené. Brouci jsou okřídlení, aktivní ve dne, vyskytují se na listech bylin, křovin i stromů, jimiž se živí. Larvy se vyvíjejí v zemi v kořenech. Uvedený druh je 3,5-6,0 mm velký, vyskytuje se od západní Evropy až po Japonsko, především na listnatých stromech," uvádí Karel Hůrka v knize Brouci České a Slovenské republiky.

O listohlodovi zlatozeleném se zmiňuje i profesor Josef Klika ve své knize Brouci (1873). Zde však uveden ještě pod nyní již nepoužívaným českým názvem listohlod stříbrolesklý. "2-3"; podobá se listohlodovi papouškobarvému, od něhož se liší tím, že má jamky pro tykadla na svrchní straně nosce, pouze úzkou mezerou od sebe oddělené, štít téměř o polovici širší než dlouhý, na konci zúžený a jako čelo bez vypuklé proužky prostřední, krovky spoře a téměř v řadách bělavými chloupky posázené, přední nohy bez buňatých chlupův. Požírá pupeny a mladé listy buků a jiných lesních, jakož i ovocných stromů."

V Dlouhém (Brouci, 1898) už je listohlod pojmenován jako stříbřitý a dnes zlatozelený, což vystihuje zabarvení šupinek na jinak černém těle brouka asi nejlépe.

Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda

Kategorie a štítky

Nastavení