Název

Corvův přírodovědný kabinet 146 - Včela medonosná

Popis

Včela medonosná (Apis mellifera) - Kdo by neznal tohoto krásného živočicha, který je zásadní pro existenci člověka. Včely se vyvinuly někdy před 80 milióny let z předků podobných vosám. Postupně se přizpůsobovaly sběru nektaru a pylu, tělo se pokrylo chloupky, vznikly pylové kartáčky a košíčky. Vyvinul se medný váček k přenášení nektaru a prodloužil se sosák. Podle odlišných podmínek vznikla bohatá struktura včel, od včel samotářských, čmeláků, bezžihadlových tropických včel po včely žijící sociálně v početných společenstvech, jejichž nejdokonalejší formu vytvořila včela medonosná. Včely vznikaly na Zemi zároveň s kvetoucími rostlinami, patří tudíž mezi velmi staré obyvatele planety a ve své dnešní podobě žily daleko dříve než člověk. První blanokřídlý hmyz se objevil na Zemi již koncem třetihor, tj. asi před 200 milióny let. K většímu přemnožení došlo ve čtvrtohorách, v době křídové, tj. asi před 80 milióny let. Předpokládá se, že dnešní podobu má včela již více jak 15 miliónů let. Během poslední doby ledové (před 500 000 let), kdy Evropu pokryl ledovec, se včely stáhly na malé území kolem Středozemního moře. Odtud se pak při oteplování znovu rozšířili do střední a severní Evropy. Proto všechna evropská plemena odvozují svůj původ z území okolo Středozemního moře, a proto si včely dodnes zachovaly charakter jižního hmyzu.

Včelu medonosnou do pevného systému, seskupujícího rostlinné a živočišné organismy, v roce 1758 zařadil švédský přírodovědec a lékař Carl Linné a dal jí mezinárodní zoologické označení Apis mellifera. V doslovném překladu - včela med nosící. V roce 1761 však sám Linné poznal určitou nepřesnost v označení včely jako včely med nosící, protože včela sbírá a nosí do úlu nektar či medovici a nikoliv hotový med. Změnil proto název na Apis mellifica - včela med vyrábějící. Dodnes se používají obě označení a i v českém označení - včela medonosná - používáme právě onen nepřesný název. Konečně včela, jenž je na snímcích, a kterou mi pomohl determinovat doc. Ing. Antonín Přidal, Ph.D. z Mendelovi univerzity v Brně, je včela medonosná a podle docenta Přidala se mám držet staršího synonyma.

Zajímavosti na okraj: Zájem člověka o včely, přesněji o včelí produkty, začal dlouho před tím, než poznal, jak pěstovat rostliny a chovat zvířata, tedy ještě před vznikem zemědělství. Nejstarší doklady o odebírání medu známe ze skalních kreseb z období před rozšířením zemědělských civilizací. Skalní kresba objevená v Pavoučí jeskyni (Cueva de la Araňa) v Bicorp u Valencie ve Španělsku, datovaná kolem 12 tisíc let př. n. l., podrobně popisuje vybírání medu včelám. Doklady o chovu včel, tedy již záměrné výrobě medu a vosku, známe až z pozdější doby, a to z Egypta, kde byly včely chovány v hliněných válcovitých ležanech nejpozději od 4. tisíciletí př. n. l. Lesní chov včel nebo-li brtnictví ve střední Evropě dokládají archeologické nálezy staré 1000 let př. n. l. Nejstarší písemnou zprávou týkající se včelařství pravděpodobně našeho území je Priscova zpráva, popisující poselství k Attilovi v 5. stol. n. l. O chovu včel u Slovanů se zmiňují ve svých cestopisech z 9. až 10. století také arabští obchodníci: "(Slované) mají jakési dřevěné nádoby (na stojanech), ve kterých jsou vyvrtané otvory pro včely a jejich med a tyto dřevěné nádoby nazývali ulišdž: z jedné takové nádoby se vybírá med o váze 10 ibriků." V průběhu 16. století význam včelařství klesl, mimo jiné pravděpodobně v souvislosti s poklesem konzumu medoviny a šířením pití levnějšího piva. Brtnictví se uchovalo v některých oblastech východní Moravy a to až do konce 18. století. Nejstarší dochované úly na našem území jsou špalky (1696). Včelstva se vyjma různé podoby špalků, chovala také s oblibou ve slaměných košnicích (na Slovensku ještě v polovině 20. století) a od druhé poloviny 18. století byly sestrojovány úly zcela nově řešené - dělitelné, truhlíkové, dvojité, nástvakové, rozběrné úly přístupné vrchem apod.

První včelařský spolek v bývalém Rakousku-Uhersku byl založen v roce 1852 v Čechách v žateckém kraji. V Praze se v roce 1879 konala mezinárodní včelařská výstava. Od roku 1867 vycházejí první specializované magazíny - Včelař (Praha) a Včela brněnská (Morava). První medomet, jenž spopularizoval používání úlů s rámečky (tzv. pohyblivé dílo) v roce 1865 demonstroval na sjezdu včelařů v Brně František Hruška. Díky medometu se zvýšil výnos medu z jednotlivých rámečků tzv. vymetáním (odstředivou silou). V roce 1898 připadalo na jedno včelstvo v Čechách rekordní snůška 8,05 kg medu!

No, nejsou ty včely zajímavé? "Pokud včely zmizí z tváře země, lidstvo bude mít už jen čtyři roky existence. Bez včel není opylování, není reprodukce, flora. Bez flory nejsou žádná zvířata, bez zvířat nebudeme ani my." - Albert Einstein

Jablonec nad Nisou, zahrada, líska
Mapovací čtverec: 5257
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda

Kategorie a štítky

Nastavení