Název

Corvův přírodovědný kabinet 172 - Střevlíček - kvapník

Popis

Střevlíček z rodu kvapníků (Amara sp.) - Střevlíčků existuje nepřeberné množství a jejich určování je skutečně velmi složité. Většinou je nutné přistoupit ke studiu kopulačních orgánů pod mikroskopem. Čili zda je na snímcích kvapník hladký (Amara familiaris), kvapník široký (Amara similata), kvapník vejčitý (Amara ovata) nebo zcela jiný střevlíček, není možné z fotografií určit. Jisté je jen to, že jde o čeleď Carabidae čili střevlíkovití.

O kvapnících v knize Brouci České a Slovenské republiky (2017) profesor Karel Hůrka píše: "Jeden z druhově nejpočetnějších a taxonomicky nejobtížnějších rodů čeledi, dělený do několika desítek podrodů. V rámci podrodů jsou si druhy velmi podobné a těžko odlišitelné. Mnoho druhů je všežravých s vysokým podílem býložravosti, některé jsou převážně semenožravé. V ČR a SR bylo nalezeno více než 50 druhů."

Nejstarší literatura uvádí: "Pod kamením, někdy též na květech rostlin okoličnatých, kdež na lup čekají." (Brouci, prof. Josef Klika, 1873). V 19. století se kvapníci dělili na pouhé dva rody, jak se zmiňuje profesor Klika: "V nejnovější době rozdělen rod ten ve dvou a sice Ophonus a Harpalus."
Kvapníci patří spíše mezi menší brouky (na snímku cca 6 mm dospělec), které můžeme často spatřit v lesích pod kamením, v zahradách, na suchých písčitých místech na lukách a rolích. Létají v noci, avšak v knize Čeští brouci profesor Kliment uvádí, že se s některými kvapníky můžeme setkat za denního světla, s jinými druhy za soumraku a ve večerních hodinách.

Zajímavost: Střevlíček - kvapník se stal předlohou pro věčně uspěchaného kamaráda včelích medvídků, ze stejnojmenného večerníčku. Kvapník si v pohádce notuje známou píseň "Chvátám, chvátám, nemám chvíli klid, já tam já tam, dávno už měl být…" v podání Josefa Dvořáka.

Jablonec nad Nisou, zahrada
Mapovací čtverec: 5257
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda

Kategorie a štítky

Nastavení