Název

Corvův přírodovědný kabinet 178 - Lišejníky

Popis

Při fotografování makra pravidelně objevuji různorodé lišejníky a mechorosty. Mají stovky různých tvarů, barev, velikostí, struktur a jejich určování je snad ještě složitější než u brouků. Jen v Krkonoších je doposud potvrzen výskyt 450 druhů (!) mechorostů, přičemž přesný počet ani zdaleka neznáme. Celkový počet druhů známých z České republiky je přibližně 860 (včetně asi 40 vyhynulých a dalších asi 25 dlouhodobě nezvěstných). Není neobvyklé například na jednom jediném stromě nalézt celou řadu různých lišejníků a mechů.

Lišejníky patří mezi nejstarší organismy na Zemi. Fosilní pozůstatky více než 400 mil. let staré jsou známé ze svrchního Devonu (Winfrenatia reticulata). Měly význam při přeměně bezkyslíkaté atmosféry na kyslíkatou. Velikost lišejníků je u různých druhů velmi odlišná. Většinou patří k menším organismům dorůstajících několik mm (mikrolišejníky). Tyto drobné druhy nebyly dosud dokonale prozkoumány a stále je možné nacházet nové. Velká část často dosahuje úctyhodných rozměrů. Několikametrová vlákna provazovky nejdelší (Usnea longissima) přirůstají z nejvyšších větví stromů až téměř k zemi.

Pestrou paletu lišejníků a bryoflóry jsem obdivoval na modřínu, jehož kmen a větve kvetly desítkami různých druhů. Jde skutečně o fotogenické krasavce. Určení je pouze orientační - rodové, neboť k přesným závěrům člověk potřebuje mikroskop a odborné lichenology a bryology.

Zajímavost: Věděli jste, že například lišejník větvičník slívový (Evernia prunastri) a terčovka otrubičnatá (Pseudevernia furfuracea) obsahují ve stélce nosiče vůní a jsou nepostradatelné při výrobě parfémů? V Maroku, Srbsku a Černé Hoře sklízejí ročně tisíce tun stélek pro průmyslové účely. Léčivé účinky jsou již velmi dlouho známé například u pukléřky islandské (Cetraria islandica), jejíž stélka obsahuje kyselinu fumarprotocetrarovou, používanou k léčení katarů dýchacích cest a proti kašli. V nedávné době byly objeveny léčivé účinky lišejníků proti rakovině. Tradiční čínská medicína využívá výtažky z lišejníků proti mnoha nemocem.

Vřele doporučuji vynikající publikace:

Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 1 - Mechorosty a lišejníky
Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2 - Houby

V roce 2016 vydala Správa Krkonošského národního parku, autoři: Josef Halda, Jan Kučera a Štěpán Koval, Rostislav Fellner.

+

Encyklopedie hub a lišejníků (2006, Academia) - RNDr. Vladimír Antonín, CSc.

Jablonec nad Nisou, na modřínu
Mapovací čtverec: 5257
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda

Kategorie a štítky

Nastavení