Název

Corvův přírodovědný kabinet 181 - Dlouhoústec krvavý

Popis

Dlouhoústec krvavý (Lygistopterus sanguineus) - Velice zajímavý brouk, kterého můžete objevit na okoličnatých bylinách na louce, keřové vegetaci, v údolních nivách, ale také v nížinných a horských lesích. Dospělí brouci mají výstražné zbarvení, zpravidla kombinaci krvavě červené a černé. Dlouhoústec krvavý je poměrně častým zástupcem čeledi dlouhoústcovití (Lycidae). Je 7-12 mm velký. Silná, pilovitá, plochá tykadla, chobotnatě prodloužené ústní ústrojí a oči jsou černé. Štít je na okrajích červený s černou středovou částí a výraznou rýhou; okraje štítu ohnuté vzhůru. Štítek černý, kratší, na konci rovně uťatý. Krovky jsou krvavě červené, protáhle ploché s řadou téměř neznatelných tenkých linií, bohatě přiléhavě chloupkované. Články chodidel srdčité. Obě pohlaví jsou zpravidla okřídlená. Nápadné, lakově černě zbarvené larvy s oranžovým 9. zadečkovým článkem žijí pod kůrou stromů. Vyskytuje se od června do srpna.

Profesor Josef Klika se ve své knize Brouci (1873) zmiňuje o ohebnokrovečníkovi krvavém (Lygistopterus sanguineus), jak jej popsal jistý přírodovědec F. Lycus ještě v rámci čeledi jemnokrovečníků. Dnes mají dlouhoústci svou vlastní čeleď - dlouhoústcovití (Lycidae). Ohebnokrovečník je tehdejší jméno pro dlouhoústce. Prof. Klika píše: "Ohebnokrovečník krvavý - 31 - 4"; černý, poněkud lesklý, postranní pokraje štítu a krovky světle červené; štít nerovný, u prostřed rýhou opatřený; krovky s několika vypuklými nepatrnými čarami a hustými přiléhavými chloupky. V hornatých krajinách na květech všude dosti hojný."

Profesor František Dlouhý, který ve své publikaci vychází z Klikova pojednání, informace o dlouhoústci ničím objevným nedoplňuje. V roce 1898 píše pouze o dlouhoústci červeném (Dictyoptera aurora).

Nahlédněme ještě do Klimenta - Čeští brouci (1899), kde přichází změna a dlouhoústec se již nenazývá ohebnokrovečník krvavý, ale proláklokrovec krvavý (Lygistopterus sanquineus). Text je ovšem převzat přímo z Klikova pojednání. Brouk si ale stále ještě nedokázal vybojovat místo přímo mezi dlouhoústci. Kliment píše o dlouhoústci červeném a rudém, ale krvavý je řazen mezi proláklokrovce (Lygistopterus).

Jablonec nad Nisou, louka, zahrada
Mapovací čtverec: 5257
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda

Kategorie a štítky

Nastavení