Název

Corvův přírodovědný kabinet 183 - Neatus picipes

Popis

Neatus picipes - Brouk z celosvětově rozšířené čeledi potemníkovitých (Tenebrionidae), zahrnující více než 18 000 druhů. V ČR a SR jich bylo zjištěno něco přes stovku v 5 podčeledích. Neatus picipes (aktuálně nemá české jméno), patří mezi vzácnější brouky. Už v roce 1899 o Tenebrio picipes (synonymum - Potemník černonohý) Josef Kliment píše "V trouchu starých stromů. Dosti vzácný.". V roce 2005 figuroval v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky v kategorii NT, tedy: téměř ohrožený - druh, který prozatím neřadíme mezi druhy kriticky ohrožené, ohrožené nebo zranitelné, ale je blízko této klasifikaci, nebo bude pravděpodobně do jedné z těchto kategorií zařazen již v blízké budoucnosti. Ve stejném seznamu, který sestavil v roce 2017 Radek Hejda, Jan Farkač a Karel Chobot, se nachází ve stejné kategorii.

V zoologickém klíči Brouci čeledi potemníkovití střední Evropy (V. Novák, 2014) se můžeme dočíst o pohlavním dimorfizmu rodu Neatus: "Přední holeně samce jsou na vnější straně jemně prohnuté, samice má přední holeně rovné." - což mě vede k závěru, že na snímcích je samec. Potemník Neatus picipes je na první pohled velmi podobný potemníkovi moučnému (Tenebrio molitor), proto děkuji entomologovi panu Trnkovi za pomoc s determinací.

Profesor Josef Kliment o Neatus picipes píše: "Potemník černonohý (Tenebrio picipes) - 12-14 mm. Temně smolohnědý, málo lesklý, vespod a na nohou obyčejně světlejší. Štít o polovinu délky širší, do předu i na zad stejnoměrně zúžený, z každé strany na zádi lehce chobotnatý, s pravoúhlými rohy a plošinou velmi jemně, ze stran hruběji tečkovanou. Krovky dvakrát delší šířky, jemně tečkovaně proužkované, s mezirýžími plochými, jemně tečkovanými."

V novější literatuře se dočteme o potemníkovi například v Brouci České a Slovenské republiky, kde Karel Hůrka uvádí: "Lesklý, tmavě hnědý, 12-16 mm velký, protáhlý druh, s příčným štítem a dozadu se rozšiřujícími krovkami. Holeně předních nohou má jen velmi mírně zakřivené. Brouk i larva se vyskytují v trouchu a pod kůrou starých dubů a jiných listnatých stromů, včetně ovocných," dále o čeledi potemníkovitých píše: "Druhy této čeledi jsou často teplo a suchomilné, aktivní za soumraku a v noci. Kromě stepních a pouštních biotopů obývají i trouchnivějící dřevo, stromové houby, žijí pod odumřelou kůrou jehličnatých i listnatých stromů, pod slámou, v hnízdech ptáků a savců i synantropně jako škůdci potravin."

Zajímavou informaci o vztahu potemníka a vhodného biotopu, ve kterém se vyvíjí, jsem našel v publikaci Mrtvé dřevo plné života: Jak v zahradě vytvořit přírodní prostředí, kde se píše: "Pojmem "pralesní relikt" lze označit takové druhy xylofágních brouků, které mají zvláště vysoké požadavky na kvalitu mrtvého dřeva v různých stupních rozkladu. jako xylobionty pak označujeme druhy brouků, kteří žijí výhradně ve dřevě. Náleží k nim kupříkladu tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) či potemní (Neatus picipes) z čeledi Tenebrionidae. Mimořádně cenné je pro tyto brouky dřevo prohřáté sluncem, silné kmeny a doupné stromy. Významné také je, aby zde bylo zastoupeno dřevo ve všech fázích rozkladu, od mírně proschlých, ještě živých stromů až po zcela zpráchnivělé zbytky kmenů. Taková stanoviště často přetrvávají stovky let a bývají pozůstatkem vypásaných lesů. Výskyt reliktních pralesních brouků je jedním z měřítek kvality životního prostředí."

Jablonec nad Nisou, zahrada
Mapovací čtverec: 5257
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda

Kategorie a štítky

Nastavení