Název

Corvův přírodovědný kabinet 185 - Tesařík obecný

Popis

Tesařík obecný (Stictoleptura rubra) - Nádherně rezavě červená samice už zdálky svítila na tmavě zelených listech pelyňku černobýlu u rybářských sádek. Na aromatickém pelyňku, jehož listy jsou ze spodní strany šedě stříbřité, bych čekal spíše kozlíčka Phytoecia nigricornis, pro něhož je tato bylina živnou rostlinou, v jejichž stoncích a oddencích se vyvíjí. Ovšem krásně vybarvenou samicí tesaříka obecného jsem nepohrdnul a udělal několik snímků, včetně detailu zadečku s typicky uťatými krovkami do oblouku.

Tesařík obecný je náš poměrně hojný brouk z čeledi tesaříkovitých (Cerambycidae). Původně byl řazen do poměrně rozsáhlého rodu Leptura, poté byl přeřazován různými autory do různých rodů (viz níže), v současné době je ustálen v rodu Stictoleptura. Tesařík obecný má řadu synonym, podle toho, kdo brouka popsal a kam jej ve své době zařadil. Prvenství si však připsal, jako v mnoha jiných případech, švédský přírodovědec a entomolog Carl Linné. V roce 1758 brouka popsal a pojmenoval Leptura rubra.

V knize profesora Josefa Kliky - Brouci (1873) se řadí tesařík obecný do rodu Leptura - Úzkořitník a je popisován jako Leptura rubrotestacea: "Úzkřitník cihločervený - 7-8"; černý, šedě chlupatý; samečkové mají holeně a krovky světle žlutohnědé, samičky mají holeně, štít a krovky červené; štít po stranách zaokrouhlený, s předními rohy tupými; krovky vráskovitě tečkované, na konci uťaté a vykrojené; v jehličnatých lesích všude obecný."

Profesor František Dlouhý se v roce 1898 vrací k původnímu Linného latinskému názvu Leptura rubra, ale tesaříka obecného popisuje pod dalším českým názvem úzkořitník červený.

Kliment - Čeští brouci (1899) - se drží názvu Leptura rubra - Úzkořitník červený a nedoplňuje žádné nové poznatky. Až JUDr. Heyrovsky a profesor Sláma se obsáhle věnují tesaříkům ve svém díle Tesaříkovití - Coleoptera, Cerambycidae (Kabourek, 1992) a Teasaříkovití Cerambycidae České a Slovenské republiky (Sláma, 1998). V novější publikaci je brouk řazen do rodu Corymbia a nese název Corymbia rubra - Tesařík obecný. Sláma píše: "Od nížin až vysoko do hor snad všude, kde se vyskytují jehličnaté porosty. Patří k nejhojnějším tesaříkům. Není příliš variabilním druhem, určitá vzácná variabilita je u červenočerného zbarvení štítu samiček. Vývoj v mrtvém silnějším dřevě jehličnatých dřevin, které má dostatečnou vlhkost. Zejména častý v pařezech a kořenových nábězích i podzemních částech, ale i ve dřevě ležícím na zemi, v dolních částech starších souší, zlomech, plotových kůlech apod. V jednom dřevě se často vyvíjí více generací, až dojde k úplnému rozpadu dřeva. Doba vývoje dva roky, pravděpodobně podle teplot a vlhkosti dřeva někdy delší. Určité škody působí tento druh žírem larev v dolních částech jehličnatých neimpregnovaných dřev zapuštěných do země (např. dřevěných staveb, plotových kůlů). Jinak jako škůdce bezvýznamný."

V novější literatuře se dočteme o tesaříkovi obecném například v knize Brouci České a Slovenské republiky, kde Karel Hůrka uvádí: "Nejhojnější tesařík našich jehličnatých lesů, vyskytující se od června do září. Samci mají krovky jednobarevně hnědožluté, samice červené, velikost kolísá mezi 10-19 mm."

Dospělé brouky můžete spatřit a na památku vyfotografovat v období června až srpna, kdy za slunečných dnů rádi hodují například na různých bodlácích, pcháčích apod. Tesaříci se rádi zdržují na starých pařezech, složeném dříví a samozřejmě jehličnatých stromech (borovice, smrk, modřín, jedle). Na přelomu července/srpna 2019 jsem zaznamenal tesaříky obecné v takovém množství, že jsem je cestou na Bramberk nestačil počítat. Moc hezký brouk.

Jablonec nad Nisou, na pelyňku černobýlu, rybářské sádky
Mapovací čtverec: 5257
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda

Kategorie a štítky

Nastavení