Název

Corvův přírodovědný kabinet 188 - Rušník diviznový

Popis

Rušník diviznový (Anthrenus verbasci) - I v domácí karanténě lze objevit zajímavé brouky. Na okně mé pozornosti neunikl 2 mm rušník diviznový, který je častým návštěvníkem domácností, kde si jeho larvy, které se dožívají až 3 let, pochutnávají na textiliích, vlně i koberci. Dospělí brouci přilétají otevřeným oknem a kladou v bytech vajíčka, larvy najdeme nejčastěji pod koberci a pod nábytkem, kde se živí zbytky kůže a chlupů, mrtvým hmyzem atp. Zatímco dospělí rušníci žijí převážně na květech (kde se živí nektarem a pylem), jejich larvy mohou být velký problém pro sbírky přírodnin, napadají zejména krabice s hmyzem, ale i herbáře či vycpaná zvířata. Vzácné entomologické sbírky umí zničit tak dokonale, že se doslova rozpadnou na prach. Nejčastěji se můžeme setkat s rušníky: rušník muzejní (Anthrenus museorum), rušník krtičníkový (Anthrenus scrophulariae) a rušník diviznový (Anthrenus verbasci). Posledně jmenovaný si vybral mé okno a na snímcích si můžete povšimnout, že jde o "olysalého" brouka, který v průběhu svého krátkého dospělého života (dospělec žije pouhé dva týdny), přišel již o většinu nádherně barevných šupinek. Je to velká škoda, protože rušníci "hrají" bílými, žlutavými a oranžovými či červenými šupinami, které tvoří barevné skvrny či pásky po celém těle.

V knize profesora Josefa Kliky - Brouci (1873) se píše o rušníkovi diviznovém ještě jako o rušníkovi různobarvém (Anthrenus varius): "1-11"; na vrchu šedožlutý, dole bělavými šupinkami pokrytý; na krovkách 3 vlnité bělavé pásky; nohy černé; tykadla 11členná s kyjem 3členným; u Prahy a Křivoklátu na květech hojný."

Kliment - Čeští brouci (1899) - již zavádí i dnes používané jméno rušník diviznový, ale drží se latinského názvu dle Linnéa - Anthrenus verbasci (1767): "2-3 mm. Svrchu šedožlutý, vespod bíle šupinatý. Krovky se třemi vlnitými bělavými pásky. Nohy černé. Na květech poskrovnu. Hojněji ve sbírkách."

Kliment věnuje hezký odstavec rušníkovi muzejnímu, který je trnem v oku všem entomologům, hýčkající své přírodní bohatství: "Jest to nejobyčejnější a nejškodlivější rušník, jenž žije v létě v rozmanitých květech a zalézá rád též do sbírek hmyzových, kde nemilosrdně řádí. Největší škody však působí jeho larva, kteráž jest z počátku tak malá, že ji lze snadno přehlédnouti a která i nejmenší skulinou vnikne do sbírek. Často dostávají se do sbírek vřaděním starých brouků, nebo motýlů, jež jsme dosti bedlivě neprohlédli. Svědectvím toho, že ve sbírce nachází se larvy rušníka tohoto jest drobounká drť, která z napadených jedinců v podobě prášku, který tvoří pod ním malé hromádky, vypadává. Brzy počnou se napadení jedinci, prožráni jsouce rozpadávat a larvy zalézají do nových a nových kusů až celou, byť i sebe větší sbírku, naprosto zničí."

A nahlédněme ještě do entomologického klíče Brouci čeledi kožojedovití (Dermestidae) České a Slovenské republiky (Jiří Háva, 2011) : "Tělo je oválné nebo podlouhlé většinou hustě chloupkované nebo s šupinkami. Hlava je sklopená dolů, uprostřed čela je jedno jednoduché očko (ocellus). Tykadla celá černá. Hnědý nebo celý černý, kulatý, mírně oválný. Šupinky na štítu i krovkách úzké a podlouhlé. Co se týče tvaru a postavení skvrn na krovkách, velmi variabilní druh. Velikost 1,7-3,5 mm. Druh hojný po celém území - kosmopolitní druh."

Zajímavost: Přímo v Čechách byl popsán jeden druh rušníka - Anthrenus olgae (Kalík, 1946). Je 1,7-2,9 mm velký, hnědý až žlutohnědý, dříve zaměňovaný s hojným rušníkem muzejním, obávaným ničitelem sbírek hmyzu.

Anthrenus z řeckého anthrene - včela.

Jablonec nad Nisou, byt
Mapovací čtverec: 5257
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda

Kategorie a štítky

Nastavení