Název

Corvův přírodovědný kabinet 193 - Ruměnice pospolná

Popis

Ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus) - Hojný druh ploštice z čeledi Pyrrhocoridae - ruměnicovití, se kterým se můžeme setkat již brzy z jara za slunných dní. Již na přelomu března/dubna přezimující dospělci ruměnice pátrají po potravě nebo se vyhřívají ve velkých shlucích (odtud název pospolná) na kůře stromů (velmi často na lípách - v rámci rodu Tilia je jednoznačně preferovaným hostitelem lípa malolistá před lípou velkolistou) či v "hnízdech" v suché trávě, například ve zbytcích starého pařezu. Žijí taktéž v bylinném patru různých, hlavně kvetoucích rostlin miříkovitých a hvězdnicovitých na mezích a okrajích luk. Na ruměnice pospolné lze na jaře narazit takřka všude, nevyjímaje chodníky, zdi lidských příbytků, zahrady, parky apod. Na podzim se často vyskytují hromadně na osluněných holých místech (kamenech apod.), ale i na zemi. Jedná se o velmi společenský druh. V ČR je tento druh četnější v pahorkatinách. Ve světě žije 400 druhů ruměnicovitých, z toho pouze dva v České republice (v Pouzdřanech v NPR Pouzdřanská step byla několikrát fotografována ruměnice hnědá Pyrrhocoris marginatus).

Charakteristické determinační znaky této skupiny ploštic téměř vylučují záměnu za jiný hmyz. Barevně a tvarově je lehce podobná snad jen ploštička luční (Spilostethus saxatilis). Kresba a skvrny jsou značně variabilní. Charakteristické jsou však černé tečky na polokrovkách. Oválné tělo a kresba mi u těchto ruměnicovitých vždy připomínala štíty afrických domorodých kmenů. Ploštice je 10-12 mm velká, červeno-černé barvy se slabě zakřiveným a ztlustlým prvním tykadlovým článkem. Silný bodec (kterým sají rostlinné šťávy, ale nepohrdnou ani mrtvým hmyzem) sahá až za střední pár kyčlí. Štít je dvakrát širší než delší. Křídla většinou nejsou plně vyvinuta, ale někteří jedinci mohou být okřídlení a je dobrodružství po těchto jedincích pátrat.

Na jaře probíhá páření. Sameček si najde vhodnou samici, kterou aktivně pronásleduje. Jestliže samice jeho ochotu k páření neodmítne, ploštice se jakoby "obejmou" a sameček vloží své pohlavní ústrojí do ústrojí samičky, kde pomocí vratizoubků pevně drží. Ploštice jsou pevně spojené svými zadečky (viz fotografie zachycující pár). Po spáření samička naklade vajíčka. Z nich se vylíhnou nymfy (nedospělé stadium živočicha), které svlečou svou starou kůži a hmyz, jež vyleze ze staré kůže, je skoro dospělý. Je celý růžový. Po několika hodinách již získá barvu dospělců. Jeho chitinový krunýř je ovšem stále měkký a několik dní potrvá, než ztvrdne. Po ztvrdnutí krunýře je již ploštice připravena přezimovat. Na jaře naklade vajíčka a krátce potom hyne. Z vajíček se vylíhnou jedinci, kteří přezimují, a celý cyklus se opakuje.

Hospodářsky jsou ruměnice pospolné prakticky bezvýznamné - nijak hostitelským dřevinám neškodí. Pozorovány však byly případy "obtěžování" obyvatel měst početnými koloniemi tohoto druhu. To už je ale v lidské povaze, ošklíbat se nad hmyzem, který v míru žije s námi a kolem nás...

Jablonec nad Nisou, zahrada
Mapovací čtverec: 5257
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazky (foceno z ruky)

Foto 2020 Jaroslav Burda

Kategorie a štítky

Nastavení