Název

Corvův přírodovědný kabinet 143 - Chrobák lesní

Popis

Chrobák lesní (Anoplotrupes stercorosus) - Brouk, mimojiného proslavený známou českou veselohrou, z čeledi chrobákovitých (Geotrupidae). Hrdobec :-) svou pověstnou kuličku, respektive hrudku, formuje z nejrůznějších materiálů, především z exkrementů, tlejících hub, dřeva, kůry, listů nebo jehličí. Tyto hrudky slouží za potravu budoucím larvám. Je to lesní druh živící se především houbami, ale i drobnými mršinami a trusem, zvláště lidským. Chrobák lesní je 12-19 mm veliký brouk, vyznačující se oválným, klenutým tělem černé barvy, se slabým namodralým kovovým leskem. Spodek těla se silnějším modrým, nafialovělým kovovým leskem. Brouk vyniká taktéž mnohozubými okraji vnějších předních holení a tykadly, jež jsou zakončena 3listými vějířky. Krovky jsou slabě tečkovaně rýhované. S dospělými brouky se setkáme již od března a to zejména v lesích a na jejich okrajích po celé ČR. Běžný druh. Hnízda buduje zpravidla na jaře, hlavní chodba je 7-8 cm hluboká, šikmá nebo obloukovitá.

O chrobákovi lesním se zmiňuje i profesor Josef Klika ve své knize Brouci (1873). Zde však uveden ještě pod nyní již nepoužívaným českým ani latinským názvem zeměryp lesní (Geotrupes sylvaticus). "7-8"; kulovitě vejčitý, nahoře černý neb černozelený, zřídka modře třpytivý, dole fialově modrý, lesklý, s černými chloupky; tykadla a makadla červenohnědá; krovky pruhované, mezi prouhami jemně vráskovité. V lesích všude hojný."

Jméno chrobáka lesního se měnilo i v následujících letech. Například profesor František Dlouhý se o chrobákovi zmiňuje ve své knize Brouci (1898), jako o hlubači a z knih postupně mizí jméno zeměryp.

Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory, lesní stezka
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda

Kategorie a štítky

Nastavení